Punkers Against Other Forms / Pankáči proti jiným formám

I still can't just shoot people. Even though I try to practice, it is still a challenge for me — to turn my camera on some stranger and press the shutter. The following is a note of one such a failed challenge.

Saw him, or her, well, this punker, on a train platform in Pilsen. Standing there in the light, obviously waiting for the same train I did. I had a difficulty to guess the gender. And it did not really matter. Looking around for other photographic opportunities I quickly forgot about him.

The train came. Standing in the queue waiting to board, I noticed the punker in the queue at the other side of the same carriage. Then, walking down the carriage alley, looking for an acceptably empty coupe, there he was. Well, I entered the coupe and sat near the window, right against him.

With a camera just next to me on the seat, I pondered the elementary question: To ask and shoot or to shoot and ask questions later?

The scene is not just right yet! That was the excuse that somewhat relieved the well perceived notion of my cowardice and lack of act.

And then the providence doubled down on me.

This hardcore — and yet a little bit fragile looking — punker just took off his metal spiked leather jacket, and took out a little bag. From that bag out came a needle and a thread. And he started stitch a new pocket onto his jacket.

Such an incredible and ironic scene right in my face.

My curiosity let me to at last discern the gender. It was her. At least that was my conclusion after noticing the shapes of rather small breasts under her t-shirt. OK, that explained the somewhat peculiar, fragile look.

I did not shoot her. Somehow, I just could not. After about twenty minutes the pocket was sewn on. And the needle and thread gone. Another opportunity missed.

At last in Prague, off the train. Providence gave me one last chance. A kind of a consolation prize. We ended up in the same queue to the escalator. There she was. The label on her jacked read: Stop Nazism, Fascism and other forms of violence.

So I manned up… and shot her in the back…

Stále nějak neumím cílit na lidi. Ačkoli se to snažím cvičit, je to pro mne stále výzva — namířit na někoho cizího a stisknout spoušť. To, co následuje, je zápis jedné takové výzvy, již jsem nezvládl.

Spatřil jsem ho, nebo ji, zkrátka tohoto pankáče, na vlakovém nástupišti v Plzni. Stál tam ve světle, očividně měl v plánu jet stejným vlakem jako já. Měl jsem problém poznat, jestli je to muž, nebo žena. Vlastně na tom nezáleželo. Jak jsem se rozhlížel po dalších fotografických příležitostech, rychle jsem jej pustil z hlavy.

Vlak dorazil. Jak jsem stál ve frontě před nástupem, vidím pankáče ve frontě na druhé straně stejného vagónu. Jak jsem pak postupoval uličkou, hledaje rozumně prázdné kupé, byl tam. Dobrá tedy, vstoupil jsem do kupé a sedl si k okénku, přímo naproti němu.

S foťákem hned vedle mne na sedadle jsem zvažoval základní otázku: Zeptat se a fotit nebo fotit a ptát se až potom?

Ještě to není úplně ono! Tato výmluva trochu ulehčovala mému povědomí o vlastní zbabělosti a neschopnosti konat.

A pak mi prozřetelnost přisadila.

Tenhle drsný — a přitom poněkud křehce vypadající — pankáč najednou sundal svoji kovovými hroty pobitou bundu a vytáhl malou taštičku. Byla v ní jehla a niť. Pak začal ke své bundě přišívat novou kapsu.

Neuvěřitelná a ironická scéna. Přímo přede mnou.

Má zvědavost mi nakonec dopomohla poznat pohlaví. Byla to ona. Alespoň takový jsem si udělal závěr poté, co jsem spatřil obrysy dvou celkem malých prsou pod jejím tričkem. OK, tím se vysvětlil ten poměrně křehká vzhled.

Nevyfotil jsem ji. Nějak jsem prostě nemohl. Asi po dvaceti minutách byla kapsa přišitá. A jehla s nití pryč. Další promarněná příležitost.

Konečně v Praze, venku z vlaku. Prozřetelnosti mi dala poslední šanci. Jistou cenu útěchy. Skončili jsme ve stejné frontě k eskalátoru. Stála tam. Nápis na její bundě zněl: Stop nacismu, fašismu a jiným formám násilí.

Tak jsem se pochlapil… a namířil jí přímo doprostřed zad…

— snílek

(Praha, 21.4.2018)