Photos and Poetry / Fotky a poezie (old posts, page 2)

Single photos with accompanying Word. / Jednotlivé fotografie doplněné Slovem.

RSS feed

Classic Prague / Classic Praha

Comments

/images/2018/classic-prague.thumbnail.jpg
Strong a perfume down the wind,
her hand gives me a gentle hint.
Shy thee not and feel thee free,
need thy be now upon me!
Cute?
Shoot!
That lady really has some clues
of ways the dogs be put to use.
Bulldog's heavy body weight
to anchor flying bussiness bait!
Rainbow bowtie on a lace,
stares me up with direct gaze.
That dog.
You tell yourself: Hey!
That dog might be a… way!
Such a clever plug!
That be Classic Prague!
Parfém se jí za roh line,
rukou svou mi madame kyne.
Ostychu Ti netřeba,
děj mi, jak Tvá potřeba!
Toť?
Si foť!
Musí vskutku paní míti
znalost, jak psa využíti.
Buldok jako kotvení
reklamnímu sdělení.
Čumí, pohled zvědavý,
motýlek má duhový.
Ten pes.
Říkáš si hned: Hej!
Ten pes je asi… nej!
Však originál snaha!
Jo, holt Classic Praha!

— snílek

(Praha, 1.5.2018)

Read more…

Double Exposure / Dvojitá expozice

Comments

/images/2018/double-exposure.thumbnail.jpg

Sometimes you just know it. You can feel you are somewhere special. Where time stopped, or perhaps repeats itself in an incomprehensible loop, or simply does not make sense whatsoever. Somewhere where two realities overlap one another. Where things that are — or really should be — separate become united, cast into one in some absurd fashion. Somewhere, where miracles are everyday reality and are not only no longer surprising to anyone… but, maybe, become mundane to such an extend that no one really sees them anymore.

Places like that do exist.

Read more…

Yellow Happiness / Žlutá radost

Comments

/images/2018/yellow-happiness.thumbnail.jpg
When nation's spleen is blue and horrible,
plant rapeseed wherever possible.
Don't expect though happy bliss,
instead of spleen — angriness.
Those subsidised yellow fields,
stench and heavy pollen yields.
Cannot say that you don't care,
when this shit is everywhere…
Celý když má národ depku,
vysaď všude žlutou řepku.
Nečekej však na radost,
místo depky — nasranost.
Ta dotovaná žlutá pole,
ten smrad a pilu hore dole.
Není život vůbec hračka,
když všude je ta žlutá sračka…

— snílek

(Starý Smolivec, 8.5.2018)

Punkers Against Other Forms / Pankáči proti jiným formám

Comments

/images/2018/punkers-against-other-forms.thumbnail.jpg

I still can't just shoot people. Even though I try to practice, it is still a challenge for me — to turn my camera on some stranger and press the shutter. The following is a note of one such a failed challenge.

Saw him, or her, well, this punker, on a train platform in Pilsen. Standing there in the light, obviously waiting for the same train I did. I had a difficulty to guess the gender. And it did not really matter. Looking around for other photographic opportunities I quickly forgot about him.

Read more…

Sunny Zen / Slunce zen

Comments

/images/2018/sunny-zen.thumbnail.jpg
With every spring the Sun is back
and world around turns green,
so give your inner voice a slack,
take off your winter spleen.
Time go out to vent your stench,
but leave without your wife,
cause alone only on a bench
can one forget about life.
Away dies the city's sound,
faced towards sky so clear,
then silence of the Zen is found
with Sun, feet up, and beer.
S jarem je tu slunce zas,
vůkol kolem zeleň,
následuj svůj vnitřní hlas,
a doma nehnij, neleň!
Zanech práce, čas ven jít,
však neber s sebou samičku,
přec v meditaci sám chceš být,
až najdeš prázdnou lavičku.
Vzdáleno je města živo,
k nebi když obrátí se tvář.
Zenu klid a chladné pivo,
hohy hore, slunce zář!

— snílek

(Plzeň, 29.4.2018)

Greet the Leader! / Pozdrav Vůdce!

Comments

/images/2018/greet-the-leader.thumbnail.jpg
When urges unleash terror,
when can't restrain your hand,
when in digital a mirror,
bulb 'round your pineal gland.
As mighty as a horse
your boner in the sky,
take on Leader's course,
lust after image thy!
A proper take you heed,
the Leader gets his dues,
so raise your arm and greet,
your EGO on the loose!
Když poroben nutkáním,
když neudržíš pravici,
když v zrcadle digitálním,
uzříš svojí palici.
Je to jako silná droga,
v erekci pažit do nebe,
jak Vůdcova věrná doga,
mlsně hledět na sebe!
Každý ať se řádně snaží,
Vůdce ctíti třeba jest,
tak neotálej, napřim paži,
svému EGU na počest!

— snílek ;-)

(Praha, 21.4.2018)

Nooses / Oprátky

Comments

/images/2018/nooses.thumbnail.jpg
Stowaway is on the rise,
say city council's best and wise,
adding to our legal tresures
'nother nasty, drastic measures.
In every bus and every tram,
no matter what one chooses,
step inside and there you see them,
joy-riders for prepared nooses.
Car drivers are not to blame
for all that traffic jamming,
when order by the city came
of free-rider's public hanging.
Remember then, girl or boy,
you, who ride of free and joy,
do the crime but hold one thought,
of a basic rule: do not get caught!
Pasažérů černých přibývá,
již město se tím zabývá
a zavádí bez prodlení,
drastická to opatření.
Tak v tramvaji či autobuse,
když motor přidá obrátky,
na tyčích uvnitř houpají se,
pro přestupníky oprátky.
Však není to vinou řidičů
že ve špičce vázne doprava,
když zdržuje provoz neplatičů
hromadná městská poprava.
Tož pamatujte, moji milí,
pasažéři černí, bílí,
že je základem zločinu
nenechat chytit se při činu!

— snílek

(Plzeň, 6.4.2018)

Bodyless Legs / Nohy prosté těl

Comments

/images/2018/bodyless-legs.thumbnail.jpg
Cheapest fashion propagation
those bodyless lustful legs
in military-like formation
take the one your heart for begs!
Don't you like those plastic parts?
Be polite, smile and say cheese,
'cause from beyond window blinds,
is watching you some Vietnamese...
Don't you believe she is there?
Look then closer, and beware!
Levný oděv propagují,
vilné nohy prosté těl,
hromadně ti zapózují
které hochu by jsi chtěl?
Nechceš? Nehaň umělého!
Jelikož než řek bys švec,
zpoza okna ztemnělého,
sleduje tě Vietnamec...
Že tam není, nevěříš?
Tak se koukni trochu blíž!

— snílek

(Plzeň, 26.3.2018)

Of Lamps and Cranes / O lampách a jeřábech

Comments

/images/2018/of-lamps-and-cranes.thumbnail.jpg
Muse's silence's hard to bear
with inspiration needs,
as photographers in despair
are roaming city's streets.
Though save your advice,
don't help me, right?
Lo! This lamp'll suffice
with cranes up in the night...
Click!
Rozhodla se můza mlčet,
inspirace nedává,
zoufalstvím tak tiše zvlčet
fotografy nechává.
Však nechci žádné rady,
už vůbec žádné pomoci...
Hle! Lampa svítí tady,
a jeřáb trčí do noci...
Cvak!

— snílek

(Plzeň, 15.3.2018)

Unwanted Element / Nežádoucí prvek

Comments

/images/2018/unwanted-element.thumbnail.jpg
What are you doing here?
You are ruining the composition!
This would be so much better,
without you in the frame!
What are you talking about?
I am the element you're missing!
With me, your photographic cliche
becomes much more interesting!
Co tu chceš?
Ničíš mi kompozici!
Bez tebe by ten záběr
byl mnohem lepší!
O čem to mluvíš?
Jsem přávě ten prvek, co ti chybí!
Až mnou se tvé fotografické klišé
teprve mění v něco zajímavého!

— snílek

(Horní Bělá, 17.2.2018)

Impressionist's Pilsen / Impresionistická Plzeň

Comments

/images/2018/impressionists-pilsen.thumbnail.jpg
Pilsen was without form and void;
and a mundane evening
was upon the millstream.
And the wind of God moved
upon the face of it's waters.
And God said, Let there be waves.
And there were waves.
And God saw the waves,
that they were good,
and form an impressionist painting...
Plzeň byla pustá a prázdná
a nad mlýnskou strouhou
byl obyčejný, všední večer.
Ale nad jejími vodami,
vznášel se vzduch Boží.
I řekl Bůh, buďtež vlnky.
A byly vlnky.
I viděl Bůh, že jsou dobré
a tvoří impresionistický obraz...

— snílek

(Plzeň, 15.3.2018)

Souls' Shrine / Duší chrám

Comments

/images/2018/souls-shrine.thumbnail.jpg
Whoever you are, it's there.
Whatever the time, it's there.
Whenever in need, it's there.
Souls' shrine's gentle care...
Ať jsi kýmkoli, je tam.
Za každého času, je tam.
Kdykoli je třeba, je tam.
Prastarý duší chrám...

— snílek

(Smederov, Žďár, 3.3.2018)

Oil Figure / Olejová postavička

Comments

/images/2018/oil-figure.thumbnail.jpg
Hey, down under, do you see?
Only few do notice me!
Hidden boldly in plain sight,
oily figure, yeah, that's right!
Behold, my form really rocks,
a grease stain on the cobble blocks!
What the oil source, ask you dare?
It gave me life, so I don't care.
Real I am if gentle, fine,
though hole have I where you have spine,
of hollow bones that seem insane,
of no full volume, just concrete plane.
So bye, I greet you from the street,
like no other woman you might meet.
Have no worries and instead
feel free to step... onto my head.
Tady dole, vidíš mne?
To málokdo si povšimne,
všem na očích ukryté,
postavičky rozpité.
Podobu mou vtiskla mi,
mastnoty krůpěj mezi dlažkami.
Odkud se ten olej vzal
je jedno, když mi život dal.
Však skutečná jsem, to mi věř,
ač škvíru mám co ty páteř,
ač prázdnou místo kostí štěrbinu,
žádnou plnost, z betonu jen rovinu.
Tož ráda jsem tě pozdravila,
byť nejsem jako tvoje milá,
se mnou neboj se a neměj obavu,
že šlápneš mi... na hlavu.

— snílek

(Plzeň, 1.3.2018)

Of Hearts and Shadows / O srdcích a stínech

Comments

/images/2018/of-hearts-and-shadows.thumbnail.jpg
For weeks was I planning
to photograph this bus stop.
Many times I walked by
without time to do so.
And now I was late,
worried about the light.
Will the sun still be there?
Will there be enough time?
Grace gave me last few minutes
before the sun would sink,
below the roofs across the street.
There I waited.
Few minutes.
Few mediocre shots.
Then this.
That was it!
Looking back, it's a mystery.
Did they see me and pose?
Or did they just have fun,
with shadows and the sun?
Guess I wouldn't know anyway.
They left with the next bus,
taking away with them
the last rays of light.
But what I know for sure,
whatever they did,
they did for me.
V plánu jsem to měl několik týdnů,
zachytit snímek této zastávky.
Ale pokaždé, když jsem ji míjel,
neměl jsem času nazbyt.
A nyní jsem šel pozdě,
bál se, že nebude světlo.
Bude tam ještě svítit slunce?
Budu mít dost času?
Štěstěna dala mi pár minut,
předtím, než se slunce ponořilo
pod střechy na druhé straně ulice.
A tak jsem tam čekal.
Pár minut.
Pár průměrných záběrů.
Pak tohle.
To bylo ono!
Při zpětném pohledu je to záhada.
To si mne všimli a zapózovali?
Nebo se prostě jen radovali
ze slunce a stínů?
To asi již nezjistím.
Odjeli dalším autobusem.
a s sebou si odvezli
i zbylé sluneční paprsky.
Jedno však vím jistě.
Ať to bylo jakkoli,
dělali to pro mne.

— snílek

(Plzeň, 1.3.2018)